Pohřebné 5 000 Kč: kdo má nárok a jak o příspěvek požádat

Pohřebné je jednorázový příspěvek státu na náklady pohřbu ve výši 5 000 Kč. Nárok na něj ale zdaleka nemá každý, kdo pohřeb vypravuje — od roku 2008 ho stát vyplácí jen při pohřbu nezaopatřeného dítěte, rodiče nezaopatřeného dítěte nebo mrtvě narozeného dítěte. Tento průvodce shrnuje přesné podmínky nároku, postup podání žádosti na Úřadu práce i možnosti pomoci pro rodiny, na které se pohřebné nevztahuje. Vychází z aktuálního znění zákona o státní sociální podpoře platného v roce 2026.

Klíčové body

• Pohřebné činí 5 000 Kč. Částka je stejná od roku 2008, nezávisí na skutečné ceně pohřbu a vyplácí se jednorázově.
• Nárok má pouze osoba, která vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti, rodiči nezaopatřeného dítěte nebo mrtvě narozenému dítěti.
• Žádost vyřizuje Úřad práce, ne ČSSZ. Podat ji můžete nejpozději do jednoho roku ode dne pohřbení, potom nárok zaniká.
• Výše příjmů se nezkoumá. Pohřebné náleží bez ohledu na to, kolik vyděláváte.
• Pokud nárok nemáte, lze náklady pohřbu uplatnit v dědickém řízení a v nouzi požádat o mimořádnou okamžitou pomoc.

Kdo má nárok na pohřebné?

Nárok na pohřebné má podle § 47 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře osoba, která vypravila pohřeb:

• dítěti, které bylo ke dni smrti nezaopatřené,
• osobě, která byla ke dni smrti rodičem nezaopatřeného dítěte,
• mrtvě narozenému dítěti nebo plodu po potratu či po umělém přerušení těhotenství ze zdravotních důvodů, pokud byl vydán k pohřbení.

Nezaopatřeným dítětem se rozumí dítě do skončení povinné školní docházky a poté nejdéle do 26 let, pokud studuje nebo se kvůli nemoci či úrazu na budoucí povolání připravovat nemůže. Zemřelé dítě nebo zemřelý rodič zároveň museli mít trvalý pobyt v České republice — u mrtvě narozeného dítěte a plodu se trvalý pobyt neprokazuje.

Rozhoduje, kdo pohřeb skutečně vypravil, tedy objednal a zaplatil u pohřební služby. Příbuzenský vztah k zesnulému podmínkou není. Pokud by podmínky splňovalo více osob, dávka náleží jen jednou a dostane ji ten, kdo o ni požádá jako první.

Příjmy se u pohřebného nezkoumají. Pohřebnému se běžně říká také příspěvek na pohřeb — jde o tutéž dávku, jiná neexistuje.

Kdo na pohřebné nárok nemá?

Ve většině běžných situací nárok nevzniká. Když zemře rodič v důchodovém věku, manžel, manželka nebo kdokoli jiný bez nezaopatřených dětí, stát na pohřeb nepřispěje. Do konce roku 2007 přitom pohřebné náleželo každému vypraviteli pohřbu — novela účinná od 1. ledna 2008 ho omezila na dnešní úzký okruh rodin s dětmi.

Pozůstalí ale mohou mít nárok na jiné peníze. Manželovi či manželce může vzniknout nárok na vdovský nebo vdovecký důchod a dětem na sirotčí důchod. O oba se žádá na ČSSZ, ne na Úřadu práce.

Kdy vzniká nárok na pohřebné?

Nárok na pohřebné vzniká dnem pohřbení. O dávku můžete požádat nejdříve v den, kdy byl pohřeb vypraven a zaplacen, a nejpozději do jednoho roku ode dne pohřbení. Po uplynutí roční lhůty nárok zaniká a úřad žádost zamítne, i kdybyste všechny ostatní podmínky splňovali.

Jak požádat o pohřebné?

Žádost o pohřebné vyřizuje Úřad práce ČR — pracoviště podle místa vašeho trvalého bydliště, ne podle bydliště zesnulého. Postup má tři kroky:

1. Vyplňte formulář „Žádost o pohřebné". Najdete ho na portálu MPSV nebo ho dostanete na kterémkoli kontaktním pracovišti Úřadu práce.
2. Připravte si doklady — jejich seznam je níže.
3. Podejte žádost elektronicky přes Portál občana nebo datovou schránkou, osobně na Úřadu práce, případně poštou.

Pohřebné se vyplácí jednorázově, převodem na účet nebo poštovní poukázkou. Vyřízení obvykle trvá několik týdnů.

Jaké doklady budete potřebovat?

• občanský průkaz žadatele
• úmrtní list zesnulého
• fakturu za vypravení pohřbu a doklad o jejím zaplacení
• doklad o pohřbení (potvrzení o zpopelnění nebo o uložení těla do hrobu)
• rodný list dítěte a u studujících potvrzení o studiu, kterým doložíte nezaopatřenost

Co je sociální pohřeb a kdo ho zaplatí?

Sociální pohřeb je pohřbení, které zajistí obec, pokud do 96 hodin od oznámení úmrtí nikdo jiný pohřeb nesjedná. Povinnost obci ukládá § 5 zákona o pohřebnictví. Jde o důstojnou, ale velmi prostou formu rozloučení — zpravidla kremaci bez obřadu a bez účasti pozůstalých.

Náklady nese nejprve obec, průměrně se pohybují kolem 11 000 Kč. Obec je následně uplatní v dědickém řízení vůči dědicům. Teprve když dědici nejsou nebo pozůstalost na úhradu nestačí, zbytek obci proplatí Ministerstvo pro místní rozvoj.

Sociální pohřeb tedy není „pohřeb zdarma". Pokud jste dědicem, obec po vás náklady může vymáhat stejně, jako by je účtovala pohřební služba.

Jak uplatnit náklady na pohřeb v dědickém řízení?

Náklady pohřbu se podle § 114 občanského zákoníku hradí z pozůstalosti. Fakturu za pohřeb proto přineste notáři — přiměřené náklady pohřbu se odečítají od hodnoty dědictví, takže se o ně sníží i základ pro odměnu notáře.

Pokud jste pohřeb zaplatili a dědicem nejste, máte vůči pozůstalosti pohledávku a její proplacení můžete u notáře uplatnit v rámci řízení. Jak celé projednání probíhá a jaké doklady si vzít na první schůzku, popisuje průvodce dědickým řízením.

Počítejte ale s tím, že peníze uvidíte až po skončení řízení, obvykle za 4 až 6 měsíců. Samotný pohřeb je potřeba pohřební službě zaplatit hned.

Co dělat, když na pohřeb nemáte peníze?

Možností je několik i mimo pohřebné:

• Zvolte levnější formu rozloučení. Kremace bez obřadu začíná kolem 11 000 Kč. Porovnejte ceníky pohřebních služeb ve vašem městě — rozdíly za stejný rozsah služeb běžně dosahují 5 000 až 15 000 Kč.
• Fakturu lze proplatit z účtu zemřelého. Banka účet po oznámení úmrtí zablokuje, fakturu za pohřeb ale spolu s úmrtním listem proplatí.
• Domluvte si splátky. Řada větších pohřebních služeb nabízí splátkový kalendář.
• Požádejte o mimořádnou okamžitou pomoc. Jednorázová dávka pomoci v hmotné nouzi pro situace, kdy na nezbytný výdaj nemáte prostředky. Žádá se na Úřadu práce, který příjmy a majetkové poměry žadatele posuzuje individuálně.

Pokud pohřeb nevypraví nikdo, přechází povinnost po 96 hodinách na obec, která zajistí sociální pohřeb popsaný výše.

Co bude následovat

S pohřebným souvisí několik dalších kroků, které pozůstalé čekají:

Volno na pohřeb — při úmrtí manžela nebo dítěte máte ze zákoníku práce nárok na 3 placené dny, na pohřeb rodiče či sourozence 1 den.

Úmrtní list — bez něj žádost o pohřebné nepodáte. Kde o něj požádat a kolik stejnopisů si nechat vystavit.

Kolik stojí pohřeb — srovnání cen kremace a pohřbu do země, rozpis položek a jak ušetřit.

Dědické řízení — jak probíhá projednání pozůstalosti, kolik stojí notář a jak uplatnit fakturu za pohřeb.